Tentokrát bez Karla – podle MrHlada "vzal kulku za tým", protože pátá dlaždice v Zoomu by narušila symetrii a Imf měl prý grafiky hotové. Pravda je tedy taková, že Karel prostě nechtěl rušit soustavu xichtů, a my mu to odpouštíme. Epizoda každopádně nezačala nejhladčeji: Cival musel úvod natočit třikrát, než z něj konečně vylezlo "152. MovieZone Live", a to ještě za přispění kolegů, kteří mu dynamiku "zkurvili". Před samotnou filmovou přehlídkou dostaly prostor i tři mimořádné kapitoly: úvodní povídání, Borat 2 (o kterém se mluvilo i v rámci recenzí) a geniální zkouška synchronizace internetového připojení.

Hlavním tahákem epizody byl oscarový horký kandidát Chicagský tribunál (84 % na ČSFD), který Cival, Imf a MrHlad víceméně svorně vychválili jako špičkovou záležitost – Imf dokonce říkal, že nechtěl, aby film skončil, protože "jakmile se to v té soudní síni rozjede, je to dechberoucí", a MrHladovi zase hrozně leželo v žaludku, že to neviděl v kině, protože zvuk a hudba doma jednoduše nevyzněly tak, jak měly. Jediný Rimsy zůstal tradičně skeptický a přiznal, že jeho výhrady k Sorkinově ukecanosti byly v podstatě jasné ještě dřív, než si film pustil – "a vždycky, když to takhle dopadne, jsem trochu smutnej." Na konci pak Cival přirovnal Sorkinovu režii k Ben Affleckově stylu a celkově byl film označen za Loganův ekvivalent.

Borat: Nakoukání do amerycké kultůry na obědnávku slavnoj kazaškoj národu (73 %) si pak od party odnesl dost rozdílné reakce. Zatímco Rimsy a Cival film brali jako vtipnou, i když slabší komedii s výpovědní hodnotou o předvolební Americe, MrHlad nevybíravě prohlásil, že film je "úplně na hovno" a nechápe, proč by měl Borat bez charakteru vůbec vyprávět nějaký děj. Imf byl někde uprostřed a měl pocit, že film vznikl hlavně kvůli penězům, i když přiznal, že si ho občas užil.

Polanski se vrátil ve velkém stylu s Žaluji! (76 %), který Cival s Rimsym oba chválili jako poctivý, řemeslně skvělý historický film, s tím, že kontroverze kolem režiséra nechali stranou a oddělili umění od tvůrce. Podobně vřele přijali i polský Corpus Christi (84 %), který oba označili za subtilní a vrstevnaté drama o víře a církvi, a oba shodně litovali, že u nás podobné filmy nevznikají. Tečku za filmovým večerem udělal V úskalí Sofie Coppoly (62 %), který si od celé čtveřice vysloužil smíšené, ale spíše vlažné reakce. Bill Murray film tahá nahoru, hlavní hrdinka je podle MrHlada nudná, a Cival to trefně shrnul jako "rozvedenou anekdotu", která se trochu táhne a končí banálně.